NG.cz
← Zpět na mapu
Chittagong – vrakoviště lodí — ilustrace
Ekologická katastrofaExtrémní riziko

Chittagong – vrakoviště lodí

Sítákunda, Čattogram, Bangladéš

Ruční demolice obřích lodí na pláži, kde na azbest, výbuchy a pád oceli umírá dělník v průměru každý týden.

Načítám mapu…

Očekávání

Fotogenická industriální scenérie – obří vraky tankerů a kontejnerových lodí rozřezávané na pláži, symbol globální recyklace oceli.

Realita

Přísně hlídaný, cizincům uzavřený pás pobřeží, kde tisíce dělníků bez ochranných pomůcek ručně rozebírají toxické lodě přímo v písku a moři.

Co se stalo

V roce 1960 najel po cyklonu na mělčinu u vesnice Sítákunda řecký nákladní parník M D Alpine. Nedalo se ho opravit ani odtáhnout, a tak ho místní o pár let později rozřezali na šrot. Z náhody se zrodilo odvětví: dnes se na osmnáctikilometrovém pásu pláže severozápadně od Čattogramu (dříve Chittagong) rozebírá zhruba pětina všech lodí vyřazených z provozu na světě.

Lodě se při přílivu „vyplaví“ přímo na pláž a stovky dělníků je pak ručně, po kusech, řežou autogenem a rozebírají na šrot, který tvoří asi polovinu veškeré oceli vyrobené v Bangladéši. Podle Human Rights Watch od roku 2020 na plážích Sítákundy rozebralo přes 520 lodí okolo 20 000 dělníků – bez jeřábů, bez ochranných obleků, často bosí nebo s vlastními ponožkami místo rukavic.

Proč je to no-go

Starší lodě jsou plné azbestu, těžkých kovů, PCB a zbytků ropy, které se při demolici dostávají přímo do písku a moře. Podle NGO Shipbreaking Platform zahynulo v yardech Sítákundy od roku 2009 nejméně 249 dělníků a stovky dalších utrpěly těžká zranění – smrt přichází udušením, výbuchem plynu v nádržích, pádem z výšky nebo pod padajícími díly trupu. Podle HRW žijí dělníci v tomto odvětví v průměru o dvacet let kratší dobu než zbytek populace.

Místo je pro cizince fakticky uzavřené – vjezd hlídají strážní, fotografování zblízka je zakázáno a po výbuších, které zabily několik lidí, jsou majitelé yardů k návštěvníkům čím dál nedůvěřivější. Kdo se přesto přiblíží pěšky, riskuje zadržení i kontakt s kontaminovanou půdou a vodou.

Jak se (ne)chovat

  • Nevstupuj do areálu vrakoviště – je hlídaný, vstup cizincům je zakázán a hrozí zadržení.
  • Nechoď pěšky po pláži ani do moře poblíž yardů – písek a voda jsou zatížené azbestem, těžkými kovy a ropnými látkami.
  • Fotografuj jen z povolených vzdálených bodů, nikdy zblízka bez domluveného místního průvodce.
  • Pokud se plavíš kolem lodí, drž se s loďkou dál od míst, kde právě probíhá demolice – hrozí výbuchy a padající části trupu.

Kam místo toho

Bezpečně a legálně lze provoz vrakoviště pozorovat jen z vody – s licencovaným lodním průvodcem na najaté loďce, která pluje kanálem podél pobřeží v bezpečném odstupu od pláží. Skutečný rozsah devastace i lidský příběh dělníků navíc dobře zachycují reportáže a fotodokumentace NGO Shipbreaking Platform a Human Rights Watch, dostupné zdarma online.

Fotografie

Chittagong – vrakoviště lodí — foto 1
Frank Vincentz · CC BY-SA 3.0
Chittagong – vrakoviště lodí — foto 2
Fun4life.nl · Public domain
Chittagong – vrakoviště lodí — foto 3
KennyOMG · CC BY-SA 4.0

Zdroje

Poslední revize obsahu: 4. srpna 2026. Bezpečnostní situace se mění — před cestou si vždy ověř aktuální stav.