Hadí ostrov (Ilha da Queimada Grande)
São Paulo (pobřeží), Brazílie
Ostrov velký jako pár fotbalových hřišť, který hlídá brazilské námořnictvo – ne kvůli pokladu, ale kvůli hadům, jací jinde na Zemi nežijí.
Očekávání
Turisté sem míří po virálních článcích a dokumentech o „nejnebezpečnějším ostrově světa“ – představují si vyhlídkovou plavbu, pár fotek s hady z bezpečné vzdálenosti, případně i nelegální vysazení na břeh pro odvážlivce nebo pytláky lovící jed na černý trh.
Realita
Na pevninu se nedostanete – civilní vstup je bez povolení brazilského institutu ICMBio zakázán a loď vás k ostrovu pustí jen na dohled od hladiny. Kdo přesto vystoupí na břeh, ocitne se v hustém pralese plném křovinářů ostrovních, jejichž jed ničí tkáň a bez rychlé zdravotní pomoci – ta je odsud hodiny daleko – může zabít.
Co se stalo
Když se zhruba před 11 000 lety po konci poslední doby ledové zvedla hladina Atlantiku, oddělil se od brazilského pobřeží u státu São Paulo kus pevniny a vznikl ostrov Ilha da Queimada Grande – 43 hektarů deštného lesa a holé skály asi 33 kilometrů od pláží u Itanhaému. Hadi rodu Bothrops, kteří se na kus země dostali ještě jako součást kontinentu, zůstali uvěznění bez suchozemských predátorů i běžné kořisti. Za tisíciletí se z nich vyvinul unikátní druh křovinář ostrovní (Bothrops insularis) s jedem až pětkrát silnějším než mají jeho příbuzní na pevnině – nutnost, protože jedinou dostupnou kořistí jsou tažní ptáci, které je třeba zabít prakticky okamžitě, než uletí.
Ostrov krátce obývala rodina strážce majáku (1909 až 20. léta), o níž koluje nepotvrzená legenda, že ji hadi dostali oknem domku. Maják byl automatizován a lidé odešli natrvalo. Od roku 1985 je ostrov chráněnou přírodní rezervací a vstup na něj řídí brazilské námořnictvo společně s institutem ICMBio – povolení dostane jen hrstka herpetologů ročně. Vědecký odchyt v letech 2002–2010 přitom ukázal mnohem nižší hustotu hadů, než hlásá populární „jeden had na metr čtvereční“ – realita je střízlivější, ale pořád nebezpečná, a pytláci prý nabízeli za jeden exemplář až 30 000 dolarů.
Proč je to no-go
Civilní vstup je zákonem zakázán – bez povolení ICMBio vás na břeh nepustí ani rybářský člun a přistání se trestá jako čin proti ochraně přírody. Kdo by se přesto na ostrov dostal, ocitne se v pralese s odhadovanými dvěma až čtyřmi tisíci jedovatými hady, bez signálu a bez zdravotní pomoci hodiny od nejbližší nemocnice. Zákaz navíc chrání kriticky ohrožený druh, který jinde na světě nepřežije.
Jak se (ne)chovat
- ▸Nikdy se nepokoušej přistát bez povolení ICMBio – neoprávněný vstup je trestný čin proti ochraně přírody, nejen riskantní nápad.
- ▸Ostrov si prohlédni jen z paluby licencované vyhlídkové lodi z Itanhaému nebo Peruíbe, která zůstává na volné vodě.
- ▸Pokud tě uštkne jakýkoliv had rodu Bothrops kdekoli v Brazílii, okamžitě vyhledej protijed (soro antiofídico) – škrtidlo ani vysávání jedu situaci nezlepší.
- ▸Vážný zájemce (herpetolog, výzkumník) musí žádost o vědecké povolení podat u ICMBio měsíce až roky dopředu.
Kam místo toho
Živého křovináře ostrovního bezpečně uvidíš v Institutu Butantan v São Paulu, který se v rámci záchranného programu podílí na chovu tohoto druhu a provozuje veřejné muzeum hadů a jedů. Pro divokou přírodu bez smrtelného rizika zkus chráněné ostrovy Ilhabela nebo Ilha do Cardoso na stejném pobřeží.
Fotografie
