Kadykčan
Magadanská oblast, Rusko
Hornické město v gulagovém srdci Kolymy, které po výbuchu v dole vyhaslo úplně — zbyly jen mrazem rozpadlé paneláky podél Cesty kostí.
Očekávání
Zastávka na legendární Kolymské magistrále zvané Cesta kostí, kde má stát sídliště jako z fotografie zamrzlého sovětského industriálu.
Realita
Prázdné panelové domy bez oken, zbytky nábytku a školních sešitů v troskách, mrtvé ticho a extrémní mráz — žádná infrastruktura ani pomoc na stovky kilometrů.
Co se stalo
Kadykčan vznikl za druhé světové války, v roce 1943, jako pracovní osada systému Dalstroj — postavili ho vězni gulagů, aby těžili uhlí z ložiska Arkagala pro místní elektrárnu. Mezi nimi byl i spisovatel Varlam Šalamov, který zdejší tábory později popsal ve svých Kolymských povídkách. Kousek odtud vedla i Kolymská magistrála, přezdívaná Cesta kostí, kterou budovali vězni téhož systému a pod jejímž povrchem podle svědectví zůstaly tisíce těl.
Po Stalinově smrti se z bývalých vězňů stali svobodní horníci a Kadykčan se proměnil v běžné sovětské město s paneláky, školou i kulturním domem. V polovině 80. let tu žilo přes deset tisíc lidí.
Proč je to no-go
- listopadu 1996 zabil výbuch metanu v dole šest horníků. Nerentabilní a nebezpečný důl uzavřeli a vláda spustila program vystěhování — obyvatelé dostali odškodnění 80 až 120 tisíc rublů podle odpracovaných let a měli se rychle odstěhovat. Kolem roku 2001 přestala fungovat topná soustava a byty se oficiálně konzervovaly odpojením tepla a elektřiny. Podle sčítání z roku 2010 ve městě nezůstal nikdo.
Dnes jsou vícepatrové domy promrzlé a napůl zbořené, se zřícenými stropy a závějemi sněhu uvnitř bytů — konstrukce se pod tíhou sněhu mohou kdykoli sesypat. K nejbližší pomoci je to přes sto kilometrů po drsné zimní silnici a signál mobilní sítě v okolí prakticky nefunguje.
Jak se (ne)chovat
- ▸Nevstupuj do vícepatrových budov — stropy a schodiště jsou prohnilé mrazem a mohou se zřítit pod vahou sněhu.
- ▸Cestu i návrat plánuj s rezervou paliva a jídla — nejbližší servis a pomoc jsou přes 100 km po Kolymské magistrále.
- ▸V zimě tu bývá i pod −50 °C a bez signálu mobilní sítě; jeď jen se zkušeným průvodcem nebo v organizované výpravě.
- ▸Nic si neodnášej ani nepřemisťuj — místo je tichou připomínkou gulagové minulosti regionu.
Kam místo toho
Bezpečnější, ale stejně silný zážitek nabízí památník Maska žalu (Maska skorbi) od sochaře Ernsta Neizvestného v Magadanu — monument obětem gulagů na kopci Krutaja, který vypráví stejný příběh bez rizika zřícené budovy.
Fotografie
