Ordos Kangbashi
Vnitřní Mongolsko, Čína
Slavné čínské „město duchů“ v poušti Gobi mělo navždy zůstat prázdné – dnes v Kangbashi žije přes 130 000 lidí, byť pořád jen zlomek plánovaného milionu.
Očekávání
Apokalyptické vylidněné sídliště uprostřed stepi – nekonečné řady prázdných paneláků, opuštěné sochy a mrtvé ulice, přesně jak je před lety obletěly fotky a reportáže Al Jazeery či Time.
Realita
Fungující, byť řídce osídlené město s úřady, školami, nemocnicí i McDonald's – jen navržené širočize pro milion lidí, takže se v obřích bulvárech a na náměstích i dnešní stovky tisíc obyvatel ztratí.
Co se stalo
Kangbashi si od roku 2004 nechalo postavit bohaté uhelné město Ordos ve Vnitřním Mongolsku jako novou správní čtvrť pro až milion obyvatel – uprostřed stepi na okraji pouště Gobi. Peníze z boomu těžby uhlí a vzácných zemin zaplatily širočizné bulváry, muzeum ve tvaru zlatého valounu od studia MAD, náměstí s obřími sochami Čingischána, divadlo i knihovnu. Lidé se ale do nových paneláků a vil nestěhovali. V roce 2009 zde podle odhadů bydlelo jen kolem 20 000–30 000 lidí a míra neobsazenosti bytů dosahovala až 70 %. Reportáže Al Jazeery a Time z let 2009–2010 nálepku „ghost city“ rozšířily do celého světa a propad ceny uhlí v roce 2011 ji jen potvrdil.
Od té doby se obraz mění. Do Kangbashi se přestěhovaly úřady, univerzita, nemocnice i prestižní školy, přibyly obchody, hotely a restaurace včetně McDonald's. Sčítání z roku 2020 napočítalo 118 796 obyvatel, zdroje z roku 2024 už uvádějí kolem 130 000–150 000 lidí a přes 4 500 firem. Cíl milionu obyvatel se nenaplnil a plán se mezitím snížil na 300 000, ale nálepka „liduprázdné strašidelné město“ dnešní realitě neodpovídá.
Proč je to no-go
Kdo přijede hledat apokalyptické prázdné sídliště z virálních fotek roku 2010, najde spíš ospalé, ale fungující předměstí s lidmi, obchody i provozem – jen v měřítku navrženém pro desetinásobek obyvatel. Čtyřproudé bulváry a náměstí velikosti několika fotbalových hřišť zejí i dnes většinu dne prázdnotou, protože město je stavěné pro auta, ne pro chodce, a bez vlastního vozu nebo taxíku se mezi rozlehlými bloky špatně přesouváte. „Ghost city“ je tak dnes spíš zastaralé cestovatelské klišé než popis skutečnosti – a přesně to je past, na kterou naletíte, pokud vyrazíte jen za mýtem.
Jak se (ne)chovat
- ▸Naplánuj si dopravu předem – v Kangbashi skoro nejezdí veřejná doprava, mezi rozlehlými bloky se přesuneš jen taxíkem, sdíleným kolem nebo autem.
- ▸Nejezdi jen kvůli fotkám prázdného „města duchů“ z roku 2010 – dnes narazíš na fungující čtvrť s lidmi, obchody i provozem, ne na apokalyptickou kulisu.
- ▸Počítej s drsným kontinentálním klimatem stepi – zimní mrazy klesají pod −20 °C, v létě hrozí sucho, vedro i písečné bouře.
- ▸Kangbashi leží stranou turistických tras – nejbližší letiště Ordos Ejin Horo je asi 25–30 km daleko, počítej s taxíkem nebo shuttlem za cca 15–50 jüanů.
Kam místo toho
Za skutečně živou atmosférou zajeďte raději do starší části Ordosu, Dongshengu, odkud sem lidé dodnes dojíždějí za prací – ulice tam žijí přirozeně, bez plánovačské přebujelosti Kangbashi. Kdo hledá opravdu vylidněnou stavbu ze snů urbanistů, najde ji dnes spíš jinde než v Kangbashi, které svou pověst „města duchů“ už roky pomalu ztrácí.
